Ledový kosatec 12

30. června 2013 v 1:44 | Ziwa |  Ledový kosatec

12.díl


Sluneční paprsky se začaly prodírat skrze koruny stromů a svými doteky budit vše živé. Les skončil a já stála na skále a pozorovala krajinu pode mnou. Kolem rostl vřes a schovával toto kouzelné místo před okolím.
Posadila jsem se, zcela skryta před zvýdavými pohledy náhodných kolem jdoucích, i když v tuto ranní dobu tu bylo ticho a prázdno. Bylo to moje tajné místo. Odtud se dal pozorovat svět na opačném konci města, než jsem bydlela. Všude se rozprostíraly louky a lesy do nekonečné dálky a sem tam se v zeleni našel baráček, nebo chatka.
Byla jsem tak uchvácena tím, co se děje přede mnou, že jsem si nevšimla bílé mlhy, jenž se okolo mne utvořila. Víčka se mi zavřela a já se propadala do dalšího podivného snu. Snu o minulosti jedné dívky.
Znovu jsem stála před bránou velkého zámku. Vykročila jsem vpřed a rozhlížela se kolem. Něco bylo jinak, než jak jsem si pamatovala. Chlad a strach sálal z každé stěny, každého závanu větru i z pouhého pohnutí záclony v okně. Ticho a liduprázdo jen dokreslovalo panující zlobu všude kolem.
Vstoupila jsem do zámku. Na stěnách se houpaly černé závěsy a služebnictvo se neslyšně kradlo chodbami za svým cílem. Každý dával pozor, aby nevydal biť sebemenší zvuk. Prázdná, bílá místa dávala světu vědět, že chodbu ještě před nějakým časem zdobyly obrazy. Velké, těžké dveře do jednoho ze sálů se otevřely a já opatrně vklouzla dovnitř. Na jednom z trůnů seděl nový král této země. Pohled do jeho tváře mi kohosi připomněl, ale nemohla jsem si vzpomenout. Opatrně jsem těžké dveře zavřela a vydala se dál prozkoumávat toto místo.
V druhém patře mi padly do oka dveře úplně na konci chodby. Využila jsem momentu nepozornosti, a protáhla se dovnitř. V koutě seděla na křesle bývalá královna a v ruce držela panenku. Pohled upírala kamsi do dáli a broukala si ukolébavku.
Znala jsem ji. Jakmile se tiché tóny donesly k mým uším, okamžitě se mi vybavila slova. Podlaha pod mýma nohama jemně zavrzala. Žena se vytrhla ze svého podivného tranzu a její oči bloudily po místnosti. Hledala původce toho zvuku, ale nebyla schopna mne zahlédnout. Na okamžik se její pohled střetl s mým a já zůstala stát. Měla stejné oči jako já. Stejně čokoládově hnědé a stejně nekonečně hluboké a smutné.
Praskot větvičky nedaleko mne mi napověděl, že už je čas se probudit. Vše zmizelo a já si promnula rozespalé oči. Vedle mne seděl Erik a starostlivě mne pozoroval.
,,Jak dlouho už tu jsi?" Zeptala jsem se ho bez jakéhokoliv úvodu. Věděla jsem, že ví co se se mnou děje, ale neřekne mi to.
,,Dlouho." Pohled mi padl na hodinky. Budu už muset vyrazit do školy.
Vstala jsem. ,,Musím jít."
,,Doprovodím tě."
,,Díky." Vděčně jsem přijala jeho nabídku a nechala se odvést před velkou budovu.
Monika už na mne čekala a okamžitě trvala na tom, že dnes s ní musím jít večer na brusle. Zdráhavě jsem souhlasila a na zbytek dne se snažila dávat pozor na nové látky, které jsme v hodinách probírali.
Cestou ze školy jsem si všimla postavy, schovávající se nedaleko nás. Okamžitě jsem ho poznala a neznatelně kývla na pozdrav.
Monika mi něco vesele vyprávěla a já byla nucena ji poslouchat, avšak příjezd modrého auta mne osvobodil. Ona nasedla a s tím, že se sejdeme jako vždy, odjela.
Prošla jsem okolo postavy a zamířila domů. Vydal se za mnou. Jakmile jsme byli z dohledu mých, až příliš zvědavých, spolužáků, objevil se po mém boku.
,,Stalo se něco?" Tuhle otázku jsem od něho mohla čekat. Jistě mu neunikla má podivná nálada, která mě provázela po celý den. Měla jsem až panickou hrůzu z toho, co mě čeká večer.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leya Caslin Leya Caslin | E-mail | Web | 30. června 2013 v 2:20 | Reagovat

Ak máš záujem, na mojom blogu prebieha súťaž o najlepší blog.
Prihlášku nájdeš tu: http://best-story-1d-jb.blog.cz/1306/sutaz-o-najlepsi-blog-prihlaska :)

2 May May | Web | 30. června 2013 v 16:08 | Reagovat

Skvělá část :) Těším se na pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama