Ledový kosatec 13

4. července 2013 v 1:18 | Ziwa |  Ledový kosatec

13.díl


,,Nic." Přidala jsem do kroku a rychle zaplula do paneláku. On se zase vypařil stejně náhle jako vždy.
Vyjela jsem výtahem do našeho patra a cestou se snažila vylovit klíče ze dna přecpané tašky. Panelák byl až nezvykle tichý, na to jaká byla denní doba a mne se začala zmocňovat panika. Výtah cinkl a já z něj rychle vyběhla. Div jsem se nepřerazila o těžké, kovové dveře. Zastavila jsem se u dveří. Několik minut jsem strávila tím, že jsem se pokoušela strčit klíč roztřesenou rukou do zámku. Náhle jsem na sobě ucítila něčí pohled a když mne někdo uchopil za roztřesenou ruku, vykřikla jsem leknutím.
,,Ššš." Erik mi chlácholivě položil prst na ústa a jeho oči svítily pobavením, ale i starostmi. ,,Ukaž, pomůžu ti." Odstrčil mne stranou a bez nejmenších potíží mi odemkl dveře.
Vklopýtala jsem dovnitř a on mne tiše následoval. Jakmile se dveře za námi zavřely, uvolnila jsem se a pohlédla na něj. Při pohledu na Erika mi zacukaly koutky. Rozhlížel se kolem sebe stejně, jako tenkrát v obchodu. Zase mi připomínal malé dítě, které poprvé opustilo stěny bezpečného domova a vydalo se do světa objevovat něco nového.
Zula jsem si boty, pověsila bundu na věšák a hodila svou tašku do pokoje. Když jsem pak nakoukla do chodbičky, zjistila jsem, že Erik stojí stále na tom samém místě a oči mu září zvědavostí.
,,Dáš si čaj?" Promluvila jsem a vytrhla ho tak z prohlížení okolí. Podíval se na mne, oči ještě stále plné zvědavosti.
,,Ano, děkuju." Napodobil mne a hodil svůj kabát přes věšák. Boty skopl ke dveřím a následoval mne do malé kuchyně.
Postavila jsem vodu načaj a začala se přehrabovat ve skříňce s potřebnými věcmi. Celou dobu jsem na sobě cítila jeho upřený, zvědavý pohled. Po pár minutách, které se mi zdály jako věčnost, a které jsme nechali uplynout v tichosti, jsem před něj konečně postavila hrnek, ze kterého stoupala horká pára a posadila se naproti němu.
,,Řekneš mi teď, co se stalo?"
,,Kdy myslíš."
,,Dneska ráno a potom odpoledne. Zdáš se mi nějaká vystrašená."
Přitáhla jsem si nohy pod bradu a pevně sevřela svůj hrnek v dlaních. Nechtělo se mi o tom mluvit, ale zároveň jsem věděla, že bych se mu měla svěřit. S pohledem upřeným do prázdna jsem začala vyprávět.
,,Víš, začalo to včera ve škole. Hned první hodinu, když mě sledovali. Nevím, co se stalo, ale najednou byla všude mlha a já se ocitla úplně někde jinde...." Zcela jsem se ponořila do vyprávění a přestala vnímat čas.
Když jsem skončila, chvíli jsem ještě zůstala nepohnutě sedět a zírat do prázdna před sebou. Teprve po několika minutách jsem sebrala odvahu a pohlédla mu do očí. To, co jsem v nich zahlédla, mne překvapilo. Díval se na mě napůl radostně, napůl ustaraně.
,,Víš, co se se mnou děje?" Přivývl.
,,Zdá se, že si začínáš uvědomovat to, kým jsi. Vypadá to, že se ti tvé podvědomí snaží sdělit pravdu o minulosti. Jen ji musíš přijmout. Musíš se naučit ovládat svou schopnost, která ti umožňuje navštěvovat tvé království. Nauč se prostupovat časem."

Za okny se už pomalu začalo smrákat, když jsem popadla brusle a vyrazila ven. I přes můj počáteční strach jsem se nakonec cítila zcela klidná, protože jsem věděla, že tam se mnou bude... že na mě dá pozor.
Pomalu jem se proplétala uličkami starého sídliště. Hlasy lidí, kteří se večer vraceli z práce domů a šum hlučných hlasů, doléhající ke mně z nedaleké hospody, tvořili dohromady takovou zvláštní kulisu, která mi sice dávala vědět, že zde nejsem sama, ale zároveň mě i od okolního světa jistým způsobem oddělovala. Ta zvláštní samota mne donutila zrychlit, když jsem procházela místem, kde jsem je prve potkala. Srdce se mi rozběhlo dvojnásobnou rychlostí. Skoro jsem už běžela, když se kolem mne najednou zatočil lehký větřík a já pocítila Erikovu uklidňující přítomnost. Opět jsem se donutila zpomalit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May ♥ May ♥ | Web | 8. července 2013 v 12:15 | Reagovat

Včera jsem se vrátila z festivalu a tak doháním, co jsem tu zmeškala :)

Taky by se mi líbilo mít stále po boku takového fešného ochránce. :D Jinak, moc pěkná kapča, jdu číst dál. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama