Ledový kosatec 20

18. července 2013 v 1:42 | Ziwa |  Ledový kosatec
Hihi, jsem tu s dalším dílkem a možná vás potěším tím, že se nám příběh už pomalu bude rozjíždět. Přeji hezké čtění

20.díl


,,Stopaři jsou úplně jiní, než vaši čtyřnozí psi. Nezapomínej, že tady je vše opředeno kouzly. To, co je pro vás nemožné, my zvládáme hravě." Trpělivě mi vysvětloval a při tom nechal vítr, aby odnesl jeho prázdný talíř do dřezu. Musela jsem uznat, že má pravdu.
,,Ale... Když mě teda našli, znamená to, že už tu nejsem v bezpečí?" Na tuto mou otázku mi už neodpověděl. Pouze se tak zvláštně podíval... Mohla jsem jen hádat, co ten jeho pohled znamená.
,,Ne." Hlesl nakonec po nekonečně dlouhé době. ,,Už tu opravdu nejsi v bezpečí, ale odvést tě ještě taky nemůžu. První se musíš naučit ovládat aspoň trochu svou schopnost a teprve pak tě budu moct vzít zpátky. Ale bude to hodně nebezpečné." Povzdechl si a já pevně sevřela svůj hrnek. Nevadilo mi, že si o něj pálím prsty. Nevnímala jsem to, a přes to mi Erik po chvilce začal hrnek ochlazovat studeným vánkem.
,,Neboj. Tady jsi pořád ve větším bezpečí, než kdybych tě vzal do Cloedie. Tady si netroufnou zaútočit přímo." Snažil se mě uklidnit, ale moc mu to nešlo.
,,Jo. Nebojej zaútočit přímo? A co mělo znamenat to napadení při našem prvním setkání? To nebyl přímej útok?" Začala mi docházet trpělivost.
,,Fajn. Oprava. Přes den si netroufnou zaútočit. V noci, když všichni lidí spí, to bude trochu namáhavější." Přiznal se po chvíli zdráhavě. No, aspoň už mi nic netají.
,,Fajn." Zvedla jsem se od stolu a narovnala špinavé nádobí do myčky, kterou jsem zapla. ,,Tak to abychom začali trénovat, ne?" Otočila jsem se na překvapeného Erika, který se jen usmál a vstal. Vzal si svůj plášť a čekal, až se připravím. Společně jsme pak opustili byt a vydali se do lesa na moje tajné místo, kde mi začal vysvětlovat základy mé moci a jak bych se ji měla naučit ovládat. Po půl hodině jsem ho měla chuť zaškrtit a jen tak tak se držela, abych mu něco dosti peprného neodsekla. On se podle všeho velmi bavil při pohledu na mě, jak se neúspěšně snažím naučit zacházet s prostorem nekonečného času.
Když jsem se pak večer vracela domů, byla jsem neuvěřitelně utahaná. Ale ne fyzicky, nýbrž duševně. Pouze párkrát se mi podařil nepatrný náznak, že svou moc dokážu zvládnout. Pokaždé ale, když se tak stalo, se mi vše opět vymklo z rukou a já mohla začít znovu od začátku. Vše, jako kdyby mi prokluzovalo mezi prsty a já to nemohla nijak zachytit.
Tu noc, když jsem se ukládala ke spánku, jsem vůbec nepomyslela na příhodu se Stopařem. Myšlenky se mi točily kolem mé nezvladatelné moci. Jak se ji mám naučit ovládat za tak krátou chvíli? Netušila jsem jak to zvládnu, ale mé podvědomí to vyřešilo za mě. Stačilo pouze usnout...
Vím, že mě varoval od navštěvování toho druhého světa, kterého jsem princeznou a právoplatnou dědičkou trůnu, ale jak si má člověk poroučet, když spí a svou mysl neovládá? Tohle nebyl ten případ, když jsem se nudila a bezmyšlenkovitě k sobě povolala svou mlhu. Tohle bylo trochu jiné, i když se to zdálo stejné.

Stanula jsem před bránou zámku a trochu se vyděsila, avšak lidé, kteří mě bez povšimnutí míjeli a pohledy, které procházely skrze mne mě uklidnili, že mé tělo se do brány nedostalo. Nevím, jak bych to pak vysvětlovala Erikovi, kdyby se něco takového stalo.
Opatrně jsem zamířila do hradu odhodlaná využít skutečnosti, že jsem se zde ocitla a opět se shledat s tou neznámou ženou, která mi byla až neuvěřitelně podobná. Plížila jsem se chodbami zámku a snažila se zapamatovatsi cestu. Všude to ale bylo stejné a já chvíli bloudila, než jsem narazila na ty správné dveře, za kterými se ukrývala ta žena. Než jsem k nim ale stačila dojít. Předběhla mě nějaká služka, která nesla podnos s jídlem. Ani jsem si neuvědomila, že venku svítí sluníčko. Musel tu být jiný čas než na Zemi, což mi vnuklo nápad. Později to se svým Mágem proberu, ale nejprve se budu muset naučit aspoň základy své moci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 18. července 2013 v 20:10 | Reagovat

Moc pěkný dílek. ;) Doufám, že se brzy naučí ovládat své schopnosti. Také jsem velice zvědavá na její další návštěvu rodnného světa a jestli opět potká tu ženu, co jí je tolik podobná. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama